Aktuality a projekty

Probíhající projekt

Daruj Křídla

Obecně | Lubor Křížek

Projekt DARUJKRIDLA má jasný cíl: pomoci ohroženým ptákům, především čápům černým, čápům bílým a orlům mořským, najít bezpečná místa k hnízdění.

V krajině dnes mizí staré stromy i stabilní hnízdní místa. Vzácní ptáci tak často budují svá hnízda v nevhodných podmínkách – na labilních větvích, sloupech nebo v nepřístupných lokalitách, kde hrozí pád hnízda nebo predace mláďat. Právě tady přichází ke slovu má práce: buduji a upevňuji hnízdní podložky, šplhám do výšek, instaluji konstrukce na stromy a sloupy, a vytvářím tak ptákům stabilní zázemí k vyvedení mláďat.

Vedle stavby nových hnízd renovuji i stará, monitoruji jejich obsazenost a navracím do krajiny to, co z ní nenápadně mizí. Projekt má přímý dopad – mláďata se rodí, rostou a bezpečně vylétají z hnízd. Každé zachráněné hnízdo znamená nový život a další naději pro vzácné ptačí druhy.

• Pomoc čápům černým, bílým a orlům mořským
• Stavba a renovace hnízdních podložek
• Instalace konstrukcí na stromy a sloupy
• Monitoring obsazenosti hnízd
• Přímý dopad na úspěšné vyhnízdění mláďat

Název Daruj Křídla symbolizuje poslání projektu – dát ptákům šanci vzlétnout, doslova i obrazně. Je to příběh o pečlivé, náročné práci v terénu, ale také o odhodlání a lásce k přírodě, která si pomoc zaslouží.

Více informací na darujkridla.cz →

Obecně

Tůně, mokřady, meze

Tůně, mokřady, meze a další lehké terénní úpravy jsou významnými krajinnými prvky, které nejen lahodí oku, ale také mají nesporně pozitivní vliv na zadržení vody v krajině. Tůně například poskytují dostatek prostoru pro rozmnožování obojživelníků a vodního hmyzu, přilákají celou řadu druhů ptáků a dalších živočichů. V parných létech ochladí své okolí a vytvoří cenné mikroklima.

Tůně nejsou jen díra v zemi s vodou. Voda, kterou vidíme na povrchu, je jen malou částí celkového objemu, který dokáží zadržet a uchovat v zemním tělese na měsíce, kdy je krajina chudá na srážky.

Momentálně většina vody z území rychle odtéká melioračními strouhami a kanály. Tento stav je dlouhodobý – trvá již celá desetiletí – a deficit hladiny spodních vod se dál prohlubuje. Tvorbou mokřadů, tůní, mezí a dalších lehkých terénních úprav tak v této oblasti započneme nápravu vodního režimu, přilákáme do údolnic a na pastviny nový život a opět nasytíme studny a prameny, které se nyní značnou část roku potýkají s nedostatkem vody.

• Zadržení vody v krajině
• Podpora biodiverzity a obojživelníků
• Vytvoření cenného mikroklimatu
• Náprava vodního režimu
• Obnova studní a pramenů

Rozhovor

Rozhovor: Jak zajistit vsakování vody v krajině?

2025 | Tomáš Černý, Lucie Výborná, Lubor Křížek

Měl jsem čest potkat se s dalšími skvělými lidmi. Tentokrát za mnou přijeli Tomáš Černý a autentická Lucie Výborná. Po kávě jsme si povídali a celý rozhovor přikládám výše.

Zakládání remízků, mezí, mokřadů a tůní, které vysušené zemědělské lány protnou, pomůže udržovat potřebnou biodiverzitu. Jak dál zajistit vsakování vody v krajině?

„Alfou omegou všeho, kromě těchto malých drobných opatření, kterých musí být desítky tisíc, bude přechod na tzv. regenerativní zemědělství, kdy nakrmením oživíte půdu takovým způsobem, že příroda vám půdní strukturu obnoví sama," vysvětluji v rozhovoru.

• Regenerativní zemědělství a obnova půdní struktury
• Remízky, meze a mokřady v zemědělské krajině
• Udržování biodiverzity
• Praktické problémy při realizaci

Článek

Tůně a mokřady - má aktivita v roce 2024

11. března 2025 | Lubor Křížek

Více jak 40 % rostlinných a živočišných druhů se rozmnožuje v mokřadním prostředí. Přitom ta zabírají pouze kolem 6 % povrchu planety a stále mizí v důsledku lidské činnosti.

V roce 2024 jsem opět objel rekordní počet konzultací a rozhýbal řadu malých i větších projektů tvorby tůní a mokřadů, tentokrát již s novým kolegou Martinem, který má i patřičnou techniku a zkušenosti matadora.

Proč je tvorba mokřadů tak důležitá?

Tůně nejsou jen díra v zemi s vodou. Voda, kterou vidíme na povrchu, je jen malou částí celkového objemu, který dokáží zadržet a uchovat v zemním tělese na měsíce, kdy je krajina chudá na srážky.

Krajina kolem nás je odrazem toho, jací jsme my sami. Momentálně většina vody z území rychle odtéká melioračními strouhami a kanály. Tento stav je dlouhodobý – trvá již celá desetiletí – a deficit hladiny spodních vod se dál prohlubuje.

Co jsem se naučil v roce 2024:

• Práce s bobřími hrázemi jako přirozeným způsobem zadržování vody
• Důležitost vodozádržných opatření i v lesním prostředí
• Spolupráce s majiteli pozemků a řešení složitých situací
• Tvorba kaskád tůní, mezí, svejlů a polderů
• Propojení produkce dřevní hmoty s retencí vody

Pokud máte zájem o konzultace v tomto odvětví, kontaktujte mě a já vám předám zkušenosti, jak si vodu podržet.

Ocenění

Cena Ivana Dejmala za mimořádný počin v krajině

2024 | Nadace Ivana Dejmala

Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody a Společnost pro krajinu předaly v Kosově Hoře nedaleko Sedlčan již pošesté Cenu Ivana Dejmala. Ocenění je udělováno jednou za dva roky za mimořádný počin související s krajinou.

Stal jsem se laureátem této prestižní ceny za svou dlouhodobou a příkladnou činnost v oblasti nakládání s vodou.

„Pan Křížek jde ostatním příkladem, že se i bez velkých dotačních prostředků dají realizovat účinná opatření pro zadržování vody v krajině. Soustava tůní, které na svých pozemcích vybudoval, zachytí přívalovou vodu z dešťů a v době sucha je pak dlouhodobě k dispozici. Zároveň tím zajistil životní prostor pro celou řadu ptáků, obojživelníků, ale i rostlin. Těší mě, že jsem se mohl na vlastní oči přesvědčit, že soustava tůní skvěle funguje,"

— říká Ondřej Petrovský, ředitel Nadace Ivana Dejmala.

• Prestižní ocenění za mimořádný počin v krajině
• Udělováno jednou za dva roky
• Uznání dlouhodobé práce s vodou v krajině
• Důkaz, že účinná opatření nevyžadují velké dotace
• Inspirace pro další vlastníky pozemků

Toto ocenění je pro mě velkým závazkem i motivací pokračovat v práci na obnově krajiny a dále sdílet své zkušenosti s ostatními.

Převzato z webu Nadace Ivana Dejmala pro ochranu přírody.

Rozhovor

Půdcast: Jak navrátit život do vysychající krajiny?

2023 | Carboneg - Václav Kurel

Mám k přírodě celý život blízko. Založil jsem neziskový projekt Daruj křídla a ve svém volném čase se zabývám rekonstrukcí hnízd ohrožených druhů ptáků. Věnuji se však také budování tůní a mokřadů, díky nimž lze zadržet potřebnou vodu v krajině.

U své hájovny jsem vybudoval rozsáhlou soustavu tůní a dnes pomáhám se stavbou podobných oáz klidu a života druhým. Jak sám říkám, vybudovat malé tůně dnes není administrativní problém. Zemědělec nepřijde ani o dotace. Je jen nutné vyvinout úsilí a hlavně se domluvit s okolím.

Ve 13. epizodě Půdcastu jsem sdílel své zkušenosti a odpovědi na otázky jako:

• Proč je nutné efektivně pracovat s melioračními strouhami?
• Jaké benefity přináší tůně zemědělcům?
• Jakou nejjednodušší cestou se vydat při budování tůní?
• Jak se domluvit s okolím a vyřešit administrativu?
• Praktické zkušenosti z budování soustavy tůní

Rozhovor vedl Václav Kurel z Carbonegu. Doufáme, že vám přinese inspiraci a řadu odpovědí. Přejeme příjemný poslech!

© Carboneg 2023 - Společnost pro snižování uhlíku v atmosféře

Ocenění

„Kde je voda, tam je život" - Lubor Křížek vrací vodu do krajiny

30. září 2019 | Projekt Laskavec - Gabriela Zvonková

„Všiml jsem si, že mi hladina vody ve studni za posledních pět let klesá," popisuji jeden z důvodů, proč jsem se začal zabývat řešením, jak udržet vodu v krajině. Výsledkem je jedenáct nových tůní, které jsem na svém pozemku vybudoval.

Mé úsilí ocenil Nadační fond Karla Janečka a stal jsem se tak jedním z Laskavců.

„Příroda má obrovskou schopnost regenerace. Já udělám jednu jednoduchou věc s minimálními náklady a ono se to projeví v dalších letech neuvěřitelným rozvinutím."

Vytvořil jsem proto systém tůní, který pomohl nejen stromům a rostlinám, ale také volně žijícím živočichům. Napočítal jsem téměř šedesát druhů ptáků, objevilo se několik druhů vzácných čolků, několik druhů žab. V letních měsících to funguje jako napáječka pro různé savce.

Co mě motivuje? Dlouholetý pozitivní vztah k přírodě a uvědomění si katastrofálních dopadů lidské činnosti na náš životní prostor.

• 11 nových tůní na vlastním pozemku
• Téměř 80 druhů ptáků
• 4 druhy žab
• Několik čolků včetně vzácného čolka velkého
• Hmyz jako jsou vážky či motýli se ani nedají spočítat
• Funkční systém zadržování vody
• Ocenění Nadačního fondu Karla Janečka

„Současný stav krajiny je velice špatný, ale snažím se tím netrápit, protože pak bych nebyl schopen cokoliv dělat. Ale rezignovat? To není nic pro mě."

Každý může začít studovat permakulturu. Především pak vlastníci zemědělských pozemků mohou hodně pomoci - třeba zamyslet se nad tím, co se s jejich půdou děje nebo změnit způsob hospodaření tak, aby byl ku prospěchu našeho životního prostoru.